Jdi na obsah Jdi na menu
 

 

JAK TO ZAČÍNÁ?

Nic není náhoda - ani naše ne-moce nedostáváme jen tak z ničeho nic a nedostáváme je ani proto, že jsou dědičné. Jsou pouze důsledkem celé řady špatných životních návyků - stresy, stravování a způsoby života. Jako malé děti začneme od rodičů přebírat životní návyky a většina lidí vůbec neumí psychicky ani fyzicky pohodově žít. Zkušenosti i životní styl nám předávají rodiče. Ale bohužel, jen málokterý rodič má správné znalosti a návyky. Toto téma je opomíjeno i na lékařských fakultách a dokonce ani samotní lékaři tomu nevěnují větší pozornost, což mnohdy dokazuje jejich nad-váha a zdravotní stav. I většina lékařů žije špatným způsobem života. Pokud vás u lékaře zajímá, proč máte tu a tu nemoc, uslyšíte, že je to dědičné. Máme dokonce klientku, která se zeptala svého gynekologa: "Když máme oba dva všechny testy v pořádku, proč tedy nemohu otěhotnět?". "Protože to máte dědičné" odpověděl lékař...

Mnoho lidí ani k tomu názor lékařů nepotřebuje. Již předem "vědí", jaké potíže budou určitě mít, protože jsou prostě dědičné. Bavit se však o dědičnosti chorob má smysl pouze tehdy, uvědomíme-li si, že dědíme po rodičích pouze jejich špatné návyky. Mnohdy totiž potíže chápeme jako nutné dědičné zlo, které musíme přijmout jako fakt, protože když má tuto chorobu např. moje máma, musím ji mít zákonitě i já. Jenže to, co dědíme, opravdu nejsou choroby, ale způsoby chování a myšlení, které nás k chorobě vedou.

Nejnovější výzkumy z oblasti psychologie a biologie potvrzují, že nejdůležitější věci, které se kdy učíme, se naučíme ještě před narozením a to v době,  kdy jsme ještě v děloze. 

Další poškozování zdraví rodičem začíná hned od narození dítěte, kdy matka sice dítě kojí, ale nesprávně se stravuje. Do mateřského mléka naštěstí proniká poměrně málo škodlivin, ale i tak něco projde a i to málo škodí. Matky velmi brzo zjistí, po kterém jídle je  dítě velice klidné i spokojené a po kterém jídle trpí nadýmáním a je neklidné. Nejhorší je situace, kdy matka se z vlastní vůle rozhodne, že kojit dítě nebude. Jednu jsem takovou v porodnici sama poznala. Tato matka se děsila, že po kojení nebude mít už nikdy hezká prsa a proto odmítla kojit. Musí tedy začít krmit umělou nevhodnou stravou. Dítě se zpravidla zahlení, dostane zácpu, nebo průjem, často má i kožní potíže. Matka, která žije nezdravým duševním i fyzickým životem a má ještě špatné stravovací návyky, většinou zajistí dítěti v dalších letech a dospělosti vážné zdravotní potíže - reakce na různá jídla, pyly atd, dýchací komplikace, až po stále se opakující i ty nejhorší celoživotní komplikace. 

Již od těhotenství by měla být matka psychicky vyrovnaná a měla by mít ty nejlepší stravovací návyky. Kojení by pak mělo trvat co nejdéle a postupně dítě přikrmovat převážně čerstvě připravenou stravou, co nejméně tepelně upravenou pro zachování enzymů a tvorby imunitního systému. Je velmi nevhodné dítě krmit průmyslově zpracovanými polotovary jako jsou kupované přesnídávky, polévky, pribiňáčky atd. Jsou totiž zcela bez enzymů a vyvíjející se organizmus je nucen pro udržení činnosti orgánů pracovat s vlastními zásobami enzymů, až to nakonec vede k častému marodění a užívání léků. Řešení této situace je přirozená imunita postavená na psychické pohodě, radosti ze života a jednoduchém zdravém stravovacím režimu - to znamená v supermarketech obcházet velkým obloukem polotovary pro děti, i když jsou časově pro matky výhodnější.

Dalším průšvihem pro naše zdraví je předškolní a školní období. V současné době rodiče nemají čas na své děti a děti si zase neuvědomují své chybné kroky. Za kapesné si raději koupí zmrzlinu, tatranku, oříšky, párek v rohlíku atd. Navíc dostává často nezdravou svačinu z domova, nebo si ji může koupit v automatech na školních chodbách, což nádherně podporuje obezitu a alergické reakce. V dnešním uspěchaném a stresovém životě rodiče rádi přijímají pro své děti možnost školních obědů. Bohužel tyto obědy zajistí vše, kromě zdravého vývoje dítěte. Zde chybně kombinované potraviny, jsou téměř nestravitelné. Ničí trávicí trakt a vyvolává v organizmu dítěte kvasné a hnilobné procesy, narušuje imunitu a staví výborné základy pro vznik různých onemocnění. Z tohoto pohledu je spíše zázrak pokud dítě nezačne smrkat a nezačne mít potíže s dýcháním či bolesti v krku několikrát ročně, na což mu lékař pravidelně a odborně nasadí antibiotika a naruší vlastní imunitu ještě výrazněji. Jedna maminka mi hlásila: "Teď jsme brali 2x antibiotika." Proč 2x? Lékař druhá antibiotika předepsal jako prevenci.

Nezdraví způsob života děti ještě více prohloubí na středních a vysokých školách, kdy již plně rozvinou kopii svých rodičů ve všech směrech - psychosomata, způsob života, názory, stravování, stres, alkohol, ponocování atd atd., přestože tvrdí, že jsou jiní a lepší než rodiče. Pokud má dítě a rodič špatný vztah (velmi často matka a dcera), v tomto období je dítě již plně poznamenáno nejenom fyzicky, ale i duševně....a je to přímá fyzická i psychosomatická cesta k potížím.

Tyto špatné základy však lze kdykoliv změnit. Máme totiž velké regenerační schopnosti organismu, proto se lze vrátit zpět na začátek téměř v kterémkoliv věku.

Vždy je třeba si připomenout, že všechno jde,  když se chce. Každý je strůjcem svého osudu, tak se s ním poperte. Tělo nemá jinou možnost, než vás upozornit bolestí či nějakou chorobou na to, že něco děláte špatně. Vezmete-li si pouze prášky na bolest a nic ve svém životě nezměníte, nenajdete řešení.

NEJSI-LI PŘIPRAVEN NA ZMĚNY, NENÍ TI POMOCI.     

Nejlepší a nejlacinější je prevence, ale pokud již máte potíže, nejdříve musíte začít s řádnou a poctivou detoxikací, abyste posílili imunitní systém.

Je mnoho lidí, co ještě uslyší větu - to je dědičné a bez těchto prášků se už neobejdete do konce svého života. Je však plno lidiček, kteří to chtěli změnit. Vyzkoušeli vše možné i nemožné, protože co pomohlo jednomu, nemusí pomoci druhému a tak hledali různé změny a způsoby, protože své potíže chtěli vyřešit a nyní jsou plní energie a životního optimismu. Sami si na svém těle vyzkoušeli, že změna je možná a stačilo tak málo - stačilo hodně chtít. Kdo hodně chce, hledá způsoby. Kdo nechce, hledá důvody...

Osobně věříme tomu, že všechny  možnosti jsou vyčerpány až s posledním výdechem.

EPIGENETIKA JE O TOM CO JÍME A JAK ŽIJEME

Svým životním stylem můžeme mnohé změnit

Přednáška prof. RNDr. Vladimíra Krále, DSc. a RNDr. Jarmily Králové, Ph.D.

Velmi zajímavě o myšlení a o emocích mluví především paní RNDr. Králová

Nádherná moudrost jednoho profesora

Profesor stál před třídou filozofie a měl před sebou různé předměty. Když hodina začala, bezeslova zvedl prázdnou velkou sklenici od majonézy a začal ji naplňovat golfovými míčky. Poté se studentů zeptal, jestli je sklenice plná. Souhlasili, že ano.

Profesor si podal krabici plnou kamínků a nasypal je do sklenice. Lehce s ní zatřepal. Kamínky zaplnily volné mezery mezi golfovými míčky. Znovu se studentů zeptal, zda je sklenice plná, znovu souhlasili.

Natáhnul se pro další krabici, nyní však plnou písku. Nasypal písek do sklenice. Samozřejmě, že písek zaplnil vše ostatní. Zeptal se ještě jednou, jestli je sklenice plná. Studenti jednohlasně odpověděli stejně, jako doteď.

Profesor nakonec vytáhnul dvě piva zpod stolu a nalil je celé do sklenice, čímž efektivně zaplnil mezery mezi pískem. Studenti se začali smát.

Za pokračujícího smíchu studentů profesor řekl: „Nyní chci, abyste si tuto sklenici představili jako sklenici reprezentující váš život. Golfové míčky jsou ty důležité věci – rodina, děti, zdraví, přátelé a vaše oblíbené vášně. Pokud by se ztratilo vše ostatní, pořád by byl váš život naplněn. Kamínky jsou ty ostatní věci, na kterých záleží – práce, dům, auto. Písek představuje všechny ostatní záležitosti.

„Pokud první naplníte sklenici pískem,“, pokračoval profesor, „nezbude žádné místo pro kamínky nebo golfové míčky. To samé platí pro život.

Pokud strávíte všechen svůj čas nad maličkostmi, nikdy u vás nebude místo pro věci, které jsou pro vás důležité.

Věnujte pozornost věcem, které jsou kritické pro vaše štěstí.

Prožívejte čas se svými dětmi. Prožívejte čas s vašimi rodiči. Navštivte vaše prarodiče. Vezměte vašeho partnera na večeři. Zahrajte si další osmnáctku. Vždy zbude čas na uklízení domu a sekání trávníku.

Věnujte se první golfovým míčkům – věcem, na kterých opravdu záleží. Nastavte si vaše priority.

Zbytek je pouze písek. Jeden ze studentů se přihlásil a otázal se profesora, co reprezentovalo to pivo. Profesor se usmál a řekl: „Jsem rád, že ses zeptal. Pivo pouze ukazuje, že nezávisle na tom, jak plný se váš život může zdát, vždy je ještě prostor na pár piv s přáteli.“