Jdi na obsah Jdi na menu
 

 

 ROČNĚ SNÍME AŽ 5 KG CHEMIKÁLIÍ

syrovy.jpg

VÍT SYROVÝ - Jako vystudovaný chemik a někdejší vědecký pracovník Výzkumného ústavu potravinářského patří k největším odborníkům na chemické přísady v potravinách. Touto oblastí se začal zabývat intenzivněji poté, co jedno z jeho dětí začalo trpět alergickými projevy. "Abych mohl veřejně označit některá éčka za škodliviny, musel jsem se dát na soukromou dráhu. Pokud bych byl státní zaměstnanec, musel bych držet krok a ústa."

____________________________________________________

► cestyksobe.cz/vit-syrovy-tajemstvi-zdraveho-byti/3476

____________________________________________________________________________

Od roku 2010 platí nový předpis Evropské unie, který ukládá výrobcům povinnost označit šest umělých přísad varováním pro spotřebitele. Díky tomu řada firem přešla na přírodní barviva. Zlepšila se díky tomu situace s „éčky“ v potravinách?

Určitá zlepšení lze pozorovat jen u některých výrobků, jako jsou třeba barevné bonbony, lentilky a tak dále, u nichž producenti nahradili původní umělá barviva za přírodní. Týkalo se to rizikových azobarviv (E 102, 104, 110, 122, 124 a 129), při jejichž užití je výrobce povinen na obalu uvést upozornění „Může nepříznivě působit na aktivitu a schopnost soustředění dětí“. Avšak žádné jiné změny k lepšímu jsem v oblasti éček nezjistil. Oproti dřívějším vyhláškám byly naopak povoleny další rizikové přídatné látky.

První studie poukazující na zdravotní rizika umělých barviv se objevila už v 80. letech. Proč trvalo jejich omezení tak dlouho?

To mi také vrtá hlavou. Když jsem před více než 10 lety sháněl podklady pro svou publikaci o éčkách, tak jsem v lékařské knihovně i jinde narazil na mnoho podrobných klinických studií, které dokazovaly nepříznivé zdravotní dopady některých éček – kromě umělých barviv mezi ně patřily i konzervanty a další látky. Proč jsou tyto vědecké studie přehlíženy a nejsou brány v potaz, to osobně nechápu. Jediné vysvětlení, které mě napadá, je to, že někdo jejich rozšíření úmyslně blokuje. Loby velkých potravinářských koncernů jsou přece dost silné.

Kterou z umělých přísad byste nedal do jídla ani vašemu nejhoršímu nepříteli?

Nejnebezpečnější jsou podle mého dusitany (E249 a E250), které se přidávají do běžných uzenin. Kromě toho, že jsou výrazně toxické, tak z nich vznikají zmíněné nitrosaminy. Už v době mého vysokoškolského studia byly v oficiálních učebnicích dávány do souvislosti s rakovinou žaludku a střev. Avšak dodnes se tato rizika přehlíží. Nejsmutnější je to z toho důvodu, že u nás máme nejvyšší výskyt rakoviny tlustého střeva.

Jaké další přísady byste zařadil do první desítky nejškodlivějších a proč?

Kromě rizikových chemických konzervantů bych z běžné stravy vyřadil umělá barviva a sladidla. Co se týká počtu zdraví škodlivých přídatných látek, je jich velké množství. V podstatě bych mezi ně dal všechna éčka, která spadají do nejhorší skupiny.

Kolik vydělávají díky používání levnějších umělých náhražek?

Firmy tyto úspory neprozrazují! Pokud je třeba přírodní barvivo dvakrát dražší než umělé, dovedete si asi představit, jaké úspory budou u tunových ročních odběrů. Také si lze lehce spočítat, kolik ušetří výrobce uzenin či mražených ryb, pokud do původních surovin vpašují několik desítek procent vody. Tato kouzla jim umožňují právě aditiva, jmenovitě různé fosfáty, které vodu dobře vážou.

Proč se Evropská komise nezastala spotřebitelů ve střední a východní Evropě, kteří si stěžovali, že potraviny známých značek, jsou v našem regionu plné chemie a nekvalitních zbytků?

Proč by se nás měli zastávat? Výrok, že chudší státy jsou popelnicí Evropy, není jen žert. Chemické koncerny, které vyrábějí umělá éčka, přece potřebují odbyt a jejich vliv je nesmírný.

V poslední době přestávají výrobci uvádět číselné zkratky přísad a rozepisují je celými názvy. Mohou číselné označení vynechat?

Zákon výrobcům povoluje, aby na obale uváděli jen chemický název. A proč to dělají? Jednoduše tím někteří chytráci chtějí zamaskovat obecně stále méně oblíbené E-symboly. Pokud na obalu ve složení naleznete různé chemické názvy, tak dnes lze sehnat publikace, v nichž se dovíte, které látky se za nimi skrývají. Zároveň v nich můžete nalézt i hodnocení jejich škodlivosti.

Argument výrobců je, že umělé přísady prošly testováním a jejich zdravotní nezávadnost je prokázaná.

Testy, na jejichž základě je schvalováno užití těchto nově připravovaných látek, jsou většinou prováděny na pokusných zvířatech, například na potkanech. Mezidruhové biologické rozdíly způsobují, že interpretace výsledků je velmi složitá a v některých prokázaných případech může zcela selhat – například po methylalkoholu oslepne člověk, ale hlodavec ne. Nejtragičtější byl dopad farmakologického přípravku thalidomid, u něhož testováním na hlodavcích nebyl zjištěn jeho hrůzný účinek na vývoj plodu u těhotných žen. Také je obecně známé, že vylučování cizorodých látek je u pokusných zvířat daleko rychlejší než u lidí.

V čem je tedy rozdíl mezi přísadami, které používaly naše prababičky, a těmi, jež se dávají do jídla nyní?

Rozdíl je zcela propastný. Naše prababičky přidávaly do stravy jen takové látky, které pocházely z přírody. Situace se změnila až v průběhu 20. století, kdy se vlivem rozvoje chemického průmyslu začaly vyrábět a následně přidávat do potravin různé syntetické sloučeniny, které se v přírodě vůbec nevyskytují. 

Upozorňujete, že řada umělých přísad je podezřelá z vážných zdravotních dopadů. Plní kontrolní orgány svoji funkci, když jsou potraviny obsahující nebezpečné přísady na trhu?

Kontrolní úřady dělají jen to, co jim nakazují jejich nadřízené instituce. Abych mohl veřejně označit některá éčka za škodliviny, musel jsem se dát na soukromou dráhu. Pokud bych byl státní zaměstnanec, musel bych držet krok a ústa. Když jsem před lety pracoval ve výzkumu, tak se oficiálně tvrdilo, že umělá sladidla cyklamáty poškozují zdraví. Konkrétně byly spojovány s iniciací rakoviny močového měchýře. Proto byla u nás tato sladidla zakázána. Kvůli EU byly později cyklamáty zařazeny do soupisů povolených éček. Z toho vyplynulo, že státní zaměstnanci museli změnit názor, a to přes noc.

České instituce tvrdí, že stačí kupovat výrobky se značkami kvality Klasa a Český výrobek a zákazníci se nemusí ničeho bát. Zaručují skutečně, že obsahují pouze kvalitní přírodní látky?

Jako u všech ostatních potravinářských výrobků stačí zkontrolovat jejich složení. Pokud v něm naleznu nějaká škodlivá éčka, tak to jíst nebudu, přestože jde o Český výrobek.

Ve většině rodin se začalo složení potravin zkoumat až po narození dětí. Jsou skutečně děti vůči umělým přísadám nejméně odolné?

Bohužel je to tak. Uvádí se, že neuvědomělý konzument může společně se stravou přijmout až sedm kilogramů éček ročně. Spočítejte si poměr uvedeného množství k tělesné hmotnosti malého dítěte! I když vezmeme v úvahu, že dítě nesní takové množství potravin jako dospělý, mohou se nedostatečně vyvinuté detoxikační orgány dětí lehce zahltit a zkolabovat. Přemíra chemikálií v těle narušuje také správné fungování imunitního systému. To dokazuje mimo jiné i skutečnost, že počet alergií u dětí neustále stoupá.

BARVIVO Z HMYZU

Tohoto broučka jíme v jogurtech, sušenkách i bonbonech!   

Barvivo Karmín E 120 se vyrábí z brouka červce nopálového. broucek.jpgAniž by děti o něm něco věděly, jsou s ním téměř denně ve styku. Tento hmyz pochází z Ameriky, kde žije na opunciích a kaktusech. Kvůli jedné své vlastnosti se rozšířil do celého světa. Obsahuje totiž barvivo karmín, které se používá v potravinářském průmyslu nebo kosmetice. Je to jednoduché. Broučci se usuší, uvaří a pomocí chemikálií se z nich vysráží vzácná červená barva. Ta se pak dodává do jogurtů, aby vypadaly, že jsou plné čerstvých jahod, do bonbonů, aby byly více červené, a tedy ještě lákavější pro děti.

Odborníci upozorňují - Karmín může u některých dětí vyvolat hyperaktivitu nebo alergické reakce.

 

MUDr. Dagmar Rašková

Ambulance lékařské genetiky

 Kdo má děti, vnoučata POZOR - Actimel, jogurty Danone

Pozor - do mléčných výrobků Danone se používá "zvířecí" střevní mikroflora.

Nejoblíbenější jogurty nejsou jogurty, ale zahuštěná obarvená hmota, která mléko neviděla ani z vrtulníku. Když jsem dělala analýzu bifidobakterií, zjistili jsme na laboratorních testech, že bifida v dlouho trvanlivých joguurtech jsou zvířecího původu, tedy bifidu esencis. Je to nejčastěji bifidus avicenc a ten skutečně není našemu tělu vlastní. Je izolován z kachen a dobře i dlouho přežívá.
Některé státy mají zákaz používat jiné než lidské kultury a to proto, že určitý počet bakterií je schopen projít žaludkem a dojít do střev a u imunitně oslabených jedinců byly pozorovány časté výskyty např. tumorů atd.

Je to studie z USA, kterou jsem použila ve své diplomové práci na téma - BIFIDOBAKTERIE.
Také tyto nelidské bakterie mohou nahradit původní mikroflóru a způsobovat průjmy. Osobně doporučuji jogurty ve skle jihočeské nebo holandia bílé a ovoce si předat své.

U modifikovaných škrobů z kukuřice stejně jako u transgenní kukuřice dělal výzkum můj profesor na VŠ a zjistil, že v 5 generací potkanů je tak otřesný výskyt mutací a od 3 výskyt nádorů, že do nás vždy hřímal, že je naší povinností nepustit to do naší země....Bohužel je to tu!!!

Zveřejnění tohoto výzkumu se nebojím, mám podklady i diplomku.

MUDr. Dagmar Rašková

GENNET, s.r.o.
Kostelní 9, 170 00 Praha 7
Tel: 
+420 222 313 000
Mobil: 723 443 021

www.gennet.cz

 

ING. JIŘINA CHARVÁTOVÁ
VEDOUCÍ STŘEDISKA LABORATOŘÍ

Actimel, jako mnoho dalších produktů Danone, obsahuje E 1442 - geneticky modifikovaný kukuřičný škrob (zahušťovadlo), které ničí slinivku. Nebezpečné škroby jsou obsaženy nejen v kultivovaných mléčných výrobcích, ale také v kečupech a majonézách.

 

SKUTEČNĚ  VÍTE,  CO  JÍTE?

V pamlsku jíme peří, štětiny nebo vlasy. To jsou "éčka"

Vzhled, aktraktivita výrobku, zvýrazněná chuť, vůně a snaha o to, aby se potraviny tak rychle nekazily. To jsou důvody, proč se do potravinářských výrobků přidávají emulgátory, takzvaná éčka.

Do jogurtů, zmrzlin nebo dalších sladkých laskomin se přidává látka E120, kerá se vyrábí ze sušených těl samiček hmyzu zvaného nopálovec karminový.

V pečivu může být L-cystein E920. Ten se vyrábí z peří, štětin či lidských vlasů. Ve slaných brambůrcích, koření či uzeninách se můžete setkat s látkou E55, což není nic jiného než jemný písek.

Bonbony, čokoláda, jogurty, ovocné džusy se vylepšují látkou E904, ta se vyrábí z brouka červce lakového.

Barvu ve žvýkačkách a dalších sladkých "mlskách" dolaďuje látka E129, pocházející z uhelného dehtu.

Do uzenin se zase kvůli správné barvě přidávají látky E251 a E252, což jsou dusičnany..

JE  DOBRÉ  SI  DÁT  POZOR  NA:

E 220,221,222,223,224: tyto látky poškozují střeva, v Česku jsou povolené

E 338, 339, 340, 341, 450, 451, 483, 485, 486: mají na svědomí poruchy zažívání. V Česku je zakázané jen E484 a 487

E 230,231,232,233: způsobují kožní onemocnění, v Česku jsou povolené

E 320,321: rozbouří hladinu cholesterolu, v Česku jsou povolené 

E 311,312: způsobuje citlivost nervů, v Česku jsou povolené 

E 123: je rakovinotvorný a je v Rusku a USA zakázaný, v Česku je povolený. Používá se především pro barvení aperitivních vín, lihovin, dalších alkoholických nápojů, rybích jiker a mlíčí.

 

E 952 je zakázané v USA, Norsku či ve Velké Británii, protože zabíjí! V Česku je toto éčko povolené, přestože u nás byly cyklamáty až do roku 2002 zakázané. 

E 952 - cyklamát je jedno z nebezpečných éček. Ačkoliv může způsobit rakovinu, běžně se s ním setkáváme ve šťávách, džusech, kole či nealkohlických pivech. Přečtěte si, kde se s ním můžeme setkat a jak nám může ublížit!

Cyklamáty, tedy E952, jsou umělá sladidla, která jsou až 40 krát sladší než obyčejný cukr. Na rozdíl od sacharinu ale nemají žádný energitický obsah. Vyrábí se přidáním louhu sodného nebo hydroxidu vápenatého do cyklohexlaminu. Cyklohexlamin se používá jako přípravek proti hubení hmyzu či korozi, také se používá při výrobě plastů.

Podle některých studií ale cyklamáty rakovinu přímo nezpůsobují, nicméně zvyšují účinky dalších karcinogeních látek. "Používání směsi cyklamátů se sacharinem vyvolalo vyšší výskyt rakoviny močového měchýře," píše se na emulgatory.cz. Nicméně se nedoporučuje překračovat doporučenou denní dávku 7 mg na 1 kg lidské váhy.

Některé studie upozorňují na to, že u pokusných krys toto "éčko" způsobilo rakovinu močového měchýře, vrozené vady, mutace či poškození varlat. "V těle se cyklamáty přeměňují na cyklohexylamin, který může způsobit záněty močového měchýře", uvádí www.emulgarory.cz.