Jdi na obsah Jdi na menu
 

PLÍSNĚ  V  TĚLE

Mikrobiologie - bakterie, viry, plísně, kvasinky, prvoci, hlísti a červi. Výzkumy odhadují, že až 75%  lidí na zemi v sobě hostí většího parazita a téměř všichni hostíme nějaké hlísty i několik druhů plísní. 

Plísně jsou houby, které jsou součástí živé přírody už milióny let. Plísně zahrnují všechny druhy mikroskopických hub, které rostou v podobě mnohobuněčných vláken, tzv. hyphae.

Některé plísně způsobují nemoci nebo kažení potravin, jiné se používají při výrobě různých potravin, nápojů, antibiotik a enzymů. Všeobecně však platí, že plísně lidskému organismu škodí.

Nejčastější plísně -

Aspergillus, Penicillium, CladosporiumAltrnaria a Stachybotrys chartarum někdy nazývaný jako černá plíseň, která je zeleno-černé barvy a můžeme ji nalézt v interiéru. 

CANDIDA ALBICANS

Jakmile se přemnoží a rozšíří tato kvasinka do celého těla, člověk trpí únavou, podrážděním, apatií, svěděním či opakovanými infekcemi. Říká se, že problémem je rafinovaný cukr, který slouží jako potrava pro Candidu. Tělo nemůže využít rafinovaný cukr jako zdroj energie, dokud se nerozštěpí na jednoduché cukry, oproti tomu fruktóza a glukóza z ovoce pomáhá tělu vylučovat Candidu, má silné antioxidační a adstringentní účinky. Díky nim se tělo dokáže zbavovat lymfatických usazenin, což je velmi důležité, protože právě tyto usazeniny jsou domovem drobných parazitů.

Plísně napadají jakoukoliv tkáň v našem těle - např. plíce, střeva, trávicí trakt, močový trakt, srdce, lymfatický systém, slezinu atd. Plísní se člověk zbavuje velmi těžko, často recidivují a odstranění plísní z těla může trvat měsíce, ale i roky. Nemáme k dispozici žádné látky, které přímo ničí plísně, proto je velmi důležité v těle udržovat přirozené prostředí, které si dokáže s plísněmi poradit samo. Na ničení plísní se podílí samotný imunitní systém svojí běžnou činností.

Pokud chceme naše tělo důkladně očistit od plísní, musíme se zaměřit i na odstranění nežádoucích látek jako jsou zbytky léků - antibiotika, kortikoidy, chemoterapeutika. Také z těla musíme odstranit radioaktivní a chemickou zátěž a těžké kovy. Následným krokem je upravení metabolismu a výrazné omezení přijmu rafinovaných cukrů. Pouze čistá tkáň je odolná a schopná se bránit plísním.

Jaké zdravotní potíže mohou plísně v těle vyvolat?

Plísně patří k významným alergenům a u citlivých jedinců mohou způsobit onemocnění kůže či jiné život ohrožující nemoci u lidí s velmi oslabenou imunitou.

Mykoalergózy - vyskytují se tam, kde je vysoký obsah plísňových spor a mykotoxinů v ovzduší. Způsobují onemocnění dýchacího ústrojí - průduškové astma, alergickou rýmu, bolesti hlavy, pálení očí. K nejčastějším alergenům patří druhy Alternaria, Cladosporium, Botrytis, Aspergillus, Penicillium a Mucor. Účinnou obranou je dostatečné větrání a užívání vhodných čistících prostředků.

Mykotoxikózy - jsou závažná onemocnění způsobená mykotoxiny, které plísně vylučují. Zhruba 50 mykotoxinů má přímou souvislost s onemocněním člověka a zvířat. Nebezpečné jsou zejména imunosupresivní (snížení obranyschopnosti organismu a náchylnost k řadě onemocnění) a karcinogenní účinky. Mykotoxikózy jsou známy již z dob starověku. Tehdy bylo popisováno mnoho otrav způsobených námelem a jeho alkaloidy. Známé jsou Aflatoxiny B1 a B2 produkované druhy Aspergillus flavus a Aspergillus parasiticus nebo Patulin produkovaný druhy Penicillium patulum, Penicillium expansum, Penicillium cyclopium a některými druhy rodu Aspergillus.

Co to jsou vlastně mykotoxiny?

Mykotoxiny jsou jedovaté látky, které se objevují všude tam, kde je výskyt plísní. Jedná se o toxické sekundární metabolity, které vyvolávají různé toxické syndromy mykotoxikózy a to pozřením, inhalací, nebo přímo při kontaktu s kůží. Jejich působení závisí na typu toxinu a na délce kontaktu, na věku člověka a jeho kondici. Cílovými orgány napadení jsou buňky jater, ledvin, plic, nervů, endokrinních žláz a imunitní systém. Mykotoxiny mohou mít mutagenní, teratogenní, karcinogenní a estrogenní efekt a mohou vyvolat akutní toxickou reakci. Jsou velmi škodlivé pro člověka i zvířata. Usazují se na potravinách, krmivech pro zvířata, lidech a jejich domácích mazlíčcích. Množení mykotoxinů je závislé na několika faktorech - teplota, vlhkost, typ substrátu atd. a nevýhodou je jejich stabilita, převážně termostabilita. Mají závažné karcinogenní účinky u lidí, tzv. Alfatoxin.

Jak se plísní zbavit a následně se proti nim bránit?

Přestat užívat antibiotika, kortikoidy, hormonální antikoncepci a změnit svůj životní styl.

Vyhýbat se: cukru, bílé mouce, mléčným výrobkům, ztuženým rafinovaným tukům, loupané rýži, dochucovačům, konzervatům (hlavně glutaman sodný, kyselina benzoová a citronová) a potravinám s umělými barvivy. Stručně řečeno - nekonzumovat průmyslově zpracované potraviny.

Podstoupit detoxikační program a podpořit regenerační schopnosti organismu. Základem dobré imunity jsou naše střeva, pokud se v nich již usídlily houby a plísně, musíme vytvořit zpět symbiotické prostředí pro zdravé bakterie. Nakupováním "zdravých" jogurtů našim střevům vůbec nepomůžeme. Pokud před nasazením laktobacilů vynecháte důkladnou očistu střev (nejideálnější je pravidelný domácí klystýr), kdy jsou stěny střeva zaneseny nestrávenými zbytky jídla, hnijícími zbytky masa, nestrávenou tuhou kaseinu z mléka, nebude mít nasazení laktobacilů žádný efekt, protože se tyto bakterie nebudou mít kde uchytit. Nasazování laktobacilů není však vůbec nutné ani při pravidelném provádění domácího klystýru, pokud se budete držet zdravého stravování. 

Podpůrné prostředky při odstraňování plísní z těla

Strava bohatá na vlákninu - ovoce, zelenina, celozrnné obiloviny, ředkvičky atd.

Doplňky stravy: např. mumio, kolostrum, extrakt z grepových jader, kapsle s Tea Tree Oil, mrtvá voda, goji, kolonoidní stříbro (ale pozor, ničí i zdravé bakterie, proto neužívat tento doplněk stravy dlouhodobě max. 2 dny po sobě)

Bylinky: chlorela, ječmen, aloe vera, česnek, echinancea, lichořeřišnice, karbinec, levandule, cirvár kořen, podběl, jitrocel, ibišek, divizna, gotukola, lapacho, noni, vilcacora, tymián, oregáno, řebříček, měsíček, kontryhel, přeslička, zlatobýl, řepík, mateřídouška, vrbovka, heřmánek atd.

Musíme si uvědomit, že s plísněmi se budeme setkávat neustále, protože jsou nejrozšířenějším mikroorganismem na světě a proto je důležité vědět, že vše záleží na kvalitním imunitním systému a výborném stavu tkání v lidském těle.

Pouze čistá tkáň je odolná proti plísňovým infekcím. Náš organismus je hostitelem pro velmi mnoho mikroorganismů, jež s námi existují v symbióze a nacházejí se předevšim na kůži a sliznicích. Největší jejich výskyt je v zažívacím traktu. Jednotlivé tkáně se starají o výživu mikroorganismů a ty se nám odvděčují tím, že nás chrání před průnikem jiných patogenních mikrobů a vytvářejí přijatelné pH.

Užíváním chemických léků likvidujeme bariéru, která má za úkol nás chránit před průnikem škodlivých látek, bakterií, virů, plísní atd.