Jdi na obsah Jdi na menu
 

Barevné poznámky v textu bakalářské práce Ing. Hana Bláhová a Iveta Polly Belušová

NEUROLOGOVÉ SE BOJÍ DETOXIKAČNÍCH PORADCŮ

V Praze v RS-centru na Karlově náměstí lékaři dávají pacientům číst letáček, ve kterém je varují před antihelmintiky, a straší je, že si tak mohou ublížit. Abychom uvedli věc na pravou míru, zveřejňujeme úryvek ► celá bakalářské práce Pavlíny Lípové, studentky parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze z roku 2009. Tato práce je k dispozici na internetu.

MECHANISMUS ÚČINKU ANTIHELMINTIK PROTI MOTOLICÍM

Školitel: Prof. RNDr. Petr Horák, Ph.D.

PRAZIQUANTEL, dále jen pzq, je v současné době nejpoužívanějším lékem na léčbu schistosomózy. Dále je účinným lékem proti různým druhům tasemnic, avšak nemá téměř žádný účinek proti nematodům/oblým červům/. Mezi jeho hlavní klady patří nedostatek krátkodobých i dlouhodobých vedlejších příznaků, možnost podat lék orální cestou a relativně nízká cena/ Cioli a kol. 1995/.

Historie Pyrazinoisochinolinový kruh, jádro struktury pzq, byl původně prozkoumán firmou Merck jako možný zdroj pro vývoj trankvilizéru /lék, odstraňující chorobnou úzkost a strach/.

Tady byla firma Merck velmi blízko v řešení problémů s

  • depresemi
  • panickými poruchami
  • agoraafobií
  • úzkostnými stavy všech typů

PŘÍČINOU TĚCHTO STAVŮ JSOU PRÁVĚ CYSTY TASEMNIC NA NERVOVÉ SOUSTAVĚ. Po podání Pzq. ve správných dávkách, tyto stavy postupně mizí.

Na počátku 70. let firma Bayer odhalila v pzq antiparazitické vlastnosti. Vývoj směřoval od trankvilizéru k antihelmintikům/Groll 1984, cit. podle Cioli/.

Farmakokinetika a metabolismus

Pzq, podaný perorálně, je velmi rychle absorbován. Vrchol koncentrace v séru je dosažen za 1-2 hodiny po podání 50mg/kg tělesné hmotnosti u zdravých dospělých lidí /Leopold a kol. 1978, Pearson a Guerrant 1983/. Metabolické zpracování je také velmi rychlé, pzq projde výraznou přeměnou v játrech. Poločas rozpadu nezměněné látky je kolem 1,5 hodiny, a pro metabolické vedlejší produkty kolem 4-6 hodin /King a Mahmoud 1989, 1992/. Vyloučení léku probíhá z 80% močí, zbytek nalezneme ve žluči a stolici. Pzq byl nalezen i v mateřském mléce, ale v nepatrné množství. Méně než 1% nezměnené látky je vyloučeno. Kolem 80% celkové látky bylo odstraněno z léčené krysy během 24 hodin, a po 4 - 5 dnech nebyly po přípravku nalezeny žádné stopy /Cioli a kol. 1995/.

Vedlejší příznaky a toxicita

Vedlejší příznaky se vyskytují u poměrně velkého procenta pacientů /30-60%/, ale většinou jen mírné a krátkodobé. K prvním příznakům dochází téměř okamžitě, přibližně půl hodiny až hodinu po podání léčiva. Mezi nejčastější potíže patří bolest břicha, nevolnost, zvracení, nechutenství, průjem. Mezi další příznaky patří horečka, únava, bolest hlavy, závrať, ospalost, svědění kůže, krvavý průjem, kopřivka s otoky. /Berhe a kol. 1999/.

Podle mých zkušenosti 90% pacientů má závrať, zhruba 5% trpí nevolností a zvrací, 1% má průjem, 1% olí hlava nebo jsou unavení či ospalí. Ostatní uvedené potíže jsem za 8 let praxe nikdy neslyšela.

Podle mých zkušeností 50% klientů cítí následující den únavu a ospalost, 30% trpí následující dopoledne závratí nebo bolestí hlavy, zhruba 5% trpí nevolností a zvrací 2 až 5 hodin po užití vyšší dávky na noc (spíš bych řekla, že to způsobuje vypití grepové šťávy), 1% má několikahodinové kožní potíže nebo průjem. Jiné potíže jsem za 5 let praxe nikdy neslyšela. Klienta, který se nejdříve velmi zlepšil a začal i běhat, ale nakonec měl drsný pád z rozjetého kola, do těchto procent nepočítám.

2016 - měla jsem i klientku po operaci nádoru mozku, kde lékaři opravdu našli Taeninu solium. Po vyšší dávce praziquantelu jí bylo druhý den velmi dobře. 

Frekvence a vážnost vedlejších příznaků většinou přímo koreluje s intenzitou infekce / Polderman a kol 1984/.

Pokud zvážíme všechny okolnosti, pzq je velmi dobře tolerovaný lék, který potřebuje minimální lékařský dohled, a proto je vhodný pro hromadné léčebné programy. Testy na zvířatech ukázaly, že toxicita pzq je velmi nízká, a to jak v akutních, tak i v dlouhodobých experimentech. /Frohberg 1984/. V mutagenních studiích na kvasinkových systémech a na savcích se neprokázalo žádné riziko genotoxicity/Kramers a kol. 1991, cit. Podle Cioli a Pica-Mattocia 2003/. Pzq není účinný v případě, že je zásah veden proti nedospělým stadiím parazitů.

Proto jednorázovou dávku po čase opakujeme. Tento postup máme vyzkoušený - nezralá stadia nepřežívají.

Vidíte tedy, že i náš přední parazitolog se podepsal pod práci, která hodnotí praziquantel jako netoxický lék s mírnými vedlejšími účinky. Koneckonců se ho můžete zeptat.

PRAZIQUANTEL, JE HLAVNÍM  LÉKEM  PŘI  RS. 

Podstatou RS jsou cysty tasemnic na nervové soustavě. V atlasu najdete obrázek MR mozku s mnohočetnou cysticerkózou (cysty tasemnice dlouhočlenné - Taenina solium, která se objevuje mnohočetnou cysticerkózou (cysty tasemice dlouhočlenné - Taenina solium, která se objevuje nejčestěji u nervových chorob, jsou ale i další) a poznáte, že přesně tak vypadá MR mozku při RS. Všechny ty záhadné "léže a ložiska" nejsou nic jiného než cysty tasemnice. Praziquantel není drahý a pracuji s ním už 6 let, Ing Bláhová 9 let.

Při RS, klienta nejdříve zbavím prvoků, virů, bakterií a až pak následuje odstraňování hlavní příčiny. Pokud jsou cysty tasemic jen na mozku, může být léčba hotová za 3 až 6 měsíců, pokud je klient mladý. Jsou-li cysty (ložiska) i na páteři, práce je složitější, ale také většinou řešitelná.  

A teď si představte, že přijdete do RS centra, kde vám oznámí:

  1. Vyléčit vás neumíme
  2. Nevíme, co způsobuje vaši nemoc
  3. Budeme vás udržovat po zbytek vašeho života léky, které poškodí vaši imunitu a možná přivodí jinou nemoc
  4. Nemůžeme vám zaručit, že se i přes udržovací léky nezhoršíte a neskončíte na vozíku
  5. Nesmíte zkoušet jinou léčbu. V opačném případě s vámi končíme.

Léčba jednoho pacienta pod vedením lékařů stojí stát a daňové poplatníky ročně kolem půl až třičtvrtě milionu. Těchto diagnóz stále přibývá. Léčbu hradí pojišťovny z našich zdravotních poplatků.

Připadá vám toto jednání v souladu s Hippokratovou přísahou? Všichni bychom čekali, že lékař řekne: ,,Dobře, my v podstatě nevíme co s vámi, tedy to klidně zkuste jinak. Sám jsem na to zvědavý. Pak přijďte, my si to překontrolujeme, a v případě, že se přesvědčíme, že alternativní postup funguje, budeme ho doporučovat i dalším pacientům“. Tak by postupoval každý, kdo má opravdový zájem pomoci a kdo má zdravý selský rozum. To by ale medicína nesměla stát na ekonomických, ale pouze odborných základech. O prostém lidském soucitu ani nemluvě.

Neurologové se právem obávají konkurence alternativní medicíny, protože vyléčených diagnóz RS přibývá a povědomí o jiné možnosti léčby se mezi lidmi rozšiřuje.

A budu citovat dále, z práce jiného předního parazitologa. MUDr. et RNDr. František Stejskal, Ph.D., FN Na Bulovce, klinika infekčních a tropických nemocí 1. LF UK v Praze:

Postižení CNS parazitickými organismy:

Specifickou afinitu pro mozkovou tkáň mají volně žijící améby, z helmintů larvy Taenia solium /cysticerkus/, nejčastěji v mozcích našich klientů, dále /Taenia multiceps, /coenurus/, a Angiostrongylus cantonensis. V případě parazitů, kteří jen vzácně postihují CNS, se jedná nejčastěji o náhodnou, necílenou migraci do CNS, neboť jejich cílové orgány, potřebné k ukončení vývojového cyklu, či další propagaci infekce, jsou odlišné. Jedná se například o prvoka Entamoeba histolytica, velmi často v mozcích pacientů nejen s RS, a larvy helmintů Toxocara sp., Trichinella sp., Strongyloides stercoralis, Gnathostoma spinigerum, Paragonimus sp, a Echinococcus sp. larvy tasemnice Echinococcus velmi často v mozcích pacientů u epilepsie, RS, Parkinsona, ALS, schizofrenie, deprese, vertigu atd. U schistosomózy jdou do mozku a míchy embolizovaná vajíčka, která se dostávají přes plíce do systémové cirkulace. Toxoplazmóza, akantamébové infekce, mikrosporidiózy a strongyloidóza se v CNS mohou klinicky manifestovat pouze při výrazném poklesu imunity hostitele.

Helmintické infekce

Neurocysticerkóza Nejzávažnější lokalizací cysticerků, larválních stadií Taenia solium, je centrální nervová soustava, a onemocnění se nazývá neurocysticerkóza. Klinické projevy závisejí na počtu a lokalizaci cysticerků. Těch bývá v mozku obvykle více a jsou umístěny především v mozkové kůře, subarachnoideálních prostorách a v mozkových komorách. Neurocysticerkóza se projevuje nejčastěji křečemi /epileptickými záchvaty/. V endemických oblastech je neurocysticerkóza příčinou až jedné poloviny všech případů epilepsie ve vyšším věku a fokální epilepsie u dětí. Při intraventrikulární lokalizaci cyst, která představuje asi 15% případů, dochází k rozvoji obstrukčního hydrocefalu a k intrakraniální hypertenzi, jež se projevují zvracením a bolestmi hlavy. Až 80% intrakraniálních cysticerků je v kontaktu s mozkovými obaly a může vyvolávat příznaky subakutní či chronické meningitidy s chronickými bolestmi hlavy, mírnou pleocytózou a proteinrachií v mozkovém moku. Mnohočetné cysty, které vyvolají zánětlivou odpověď a edém, se projevují rychlou progresí onemocnění doprovázenou křečemi, ložiskovými neurologickými příznaky, včetně obrny hlavových nervů, a postupným zhoršováním kognitivních funkcí. klienti s RS hlásí brnění nebo křeče do rukou či nohou, neschopnost uchopit věci do rukou či neschopnost chůze, ochrnutí očního nervu a rozdvojené vidění, tlaky z hlavy do očí, pocity ztráty paměti atd. Při lokalizaci lézí ve frontálních lalocích dochází zvláště u dětí k rozvoji psychických poruch a k demenci, pacienti mohou být hospitalizováni na psychiatrických odděleních a přitom stačí na jejich záchranu praziquantel! Při postižení míchy je nejčastějším příznakem rychle se rozvíjející paraplegie. Nemoc postupuje v týdnech. Klienti s RS, u nichž testuji cysty tasemnic na míše v horní polovině páteře, mají v rukou brnění až necitlivost a někdy nedokážou pevně uchopit předměty. Bolívá je krční nebo hrudní páteř. Klienti s cystami v dolní polovině páteře mají větší potíže s chůzí a většinou je bolí bederní páteř. Při neurocysticerkóze lze současně nalézt cysticerky ve svalovině a v podkoží pouze ve 25% případů . Základem diagnostiky neurocysticerkózy je charakteristický nález při vyšetření mozku počítačovou tomografií /CT/, nebo magnetickou rezonancí /NMR/. Při CT a NMR vyšetření se v CNS zobrazí kalcifikovaná ložiska, malé okrouhlé hypotenzní léze do velikosti 2 cm. Asi u poloviny cyst může být uvnitř léze patrná jasná drobná hyperdenzita velikosti několika mm, která představuje protoskolex. Degenerující cysty se zobrazí jako kulovitá ložiska se zvýšeným sycením na obvodě. Cysty mohou dosáhnout velikosti až 6 cm, v těchto případech je potřeba diferenciálně diagnosticky zvažovat hydatidózu a coenurózu. Předností NMR vyšetření je lepší zobrazení cyst v míše a komorách, neboť cysty mají stejnou densitu jako likvor. Neurocysticerkóza se léčí albendazolem, Nesouhlasím! Ale to jsem již uváděla v článku "O lesních plodech". Albendazol je určen pouze pro likvidaci oblých červů, nikoliv na cysty tasemnic! Neurocysticerkóza je nejčastější onemocnění centrálního nervového systému na světě, popřípadě praziquantelem, v kombinaci s kortikoidy a manitolem. My se kortikoidům vyhýbáme, seč můžeme. Potřebujeme, aby vlastní imunitní systém klientovi pomáhal. V závislosti na lokalizaci je možné cysty odstranit chirurgicky pokud chirurg ví co dělá a neprotrhne obal cysty. U asymptomatických a málo aktivních případů neurocysticerkózy se specifická léčba nasazuje s velkou opatrností. Podobně není chemoterapie indikována při těžké, aktivní neurocysticerkóze, kdy může dojít k život ohrožující zánětlivé reakci. V případě záměny cyst tasemnic v mozku za nádor se to ale velmi často děje. Takových případů každý poradce zažil ve svém okolí několik. V případě solitární cysty v CNS, jež se projevuje epileptickými záchvaty, může postačit antikonvulzní terapie. Chirurgická léčba je indikována u subarachnoidálních a intraventrikulárních cyst, které způsobují kompresi a hydrocefalus. Tu vždy doplňujeme podáváním chemoterapeutik.

Coenuróza je vyvolána larválními stadii tasemnice psí Taenia multiceps. Jiný druh cysticerkózy vyvolává tasemnice Taenia crassiceps. Sparganóza je vyvolaná larválními stadii tasemnic rodu Spirometra. U cystické hydatidózy, larvální stadia tasemnice Echinococcus granulosus, se cysty v mozku nacházejí asi jen v 1% případů, postižena jsou především játra a plíce. U tasemnice Echinococcus multilocularis je postižení CNS vzácné ale možné Klinické příznaky postižení CNS při larvální toxokaróze jsou vzácné. Přestože u experimentálních infekcí laboratorních zvířat larvy Toxocara sp. migrují do mozku často, přesná frekvence u člověka není známa. Pitevní studie prokázaly larvy v mozkových plenách, šedé i bílé hmotě mozku i mozečku, v thalamu i míše. Klinicky se popsané případy projevily eosinofilní meningitidou, encefalitidou, myelitidou, či radikulopatií.

Parazitární infekce postihující CNS:

TOPLAZMÓZA Lokalizace v CNS: bazální ganglia Klinické příznaky: horečka, bolesti hlavy, křeče, hemiparézy Frekvence postižení CNS: velmi časté

CYSTICERKÓZA Lokalizace v CNS: kortex, bazální ganglia, komory, subarachnoidální prostory Klinické příznaky: obrny hlavových nervů, zhoršení kognitivních funkcí, zvracení, bolesti hlavy, křeče, intrakraniální hypertenze, subakutní či chronická meningitida Frekvence postižení CNS: velmi časté

………….......................................…

Naši parazitologové tedy o souvislosti cyst tasemnic s neurologickými symptomy vědí!! Naše pozorování nejsou v žádném rozporu s touto prací a s jejich poznatky obecně. Proč tedy parazitologové nespolupracují s neurology? Proč je tedy tak příkrý rozpor mezi jejich skvělými teoretickými studiemi a jejich chováním v praxi? Pokud za nimi zajdete, místo pomoci se vám dostane nyní velmi módního označení ,,jste parazitofóbní“. S tímto rozporem si marně lámou hlavu nejen mí kolegové, ale i naši klienti. Závěr je však jasný: co myslíte, co je nebezpečnější: několikatýdenní léčba antiparazitiky, nebo celoživotní ,,léčba“ kortikoidy a imunosupresivy? Každý nechť zhodnotí sám.

Přijde-li klient s RS hned v začátcích, je vyléčení naší metodou do 3 až 6 měsíců téměř 100%. V ostatních případech 12 až 18 měsíců. Při těžších RS může být doba léčby až 2 roky.

Je-li však klient s RS již řadu let plně na vozíku, již musíme počítat s nevratným poškozením tkání, proto čím déle nemoc trvá, tím je menší naděje na úplné uzdravení i naší metodou. Je však pravda, že již obě (paní Ing. Bláhová i já) máme RS, kterou jsme dostaly z vozíku.

Jeden z mých klientů je z lékařské rodiny, proto jeho ošetřující lékařka v RS centru s ním mluví jinak, než s ostatními pacienty a při jedné kontrole mu řekla: "Vím o této metodě a vím, že se touto metodou lidé uzdravují, proto mám chuť to tady položit a začít používat tuto metodu. My jsme tady ještě nikoho nevyléčili..."

Naší metodou nelze vyléčit každého, ale úspěšnost je poměrně velmi hodně vysoká.